OdporúčameZaložiť web alebo e-shop
aktualizované: 01.12.2024 20:40:07 

ABDRUSHIN - Prednášky
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

ABDRUSHIN - Smrť Syna Božieho na kríži a posledná večera.

 

 

PRI smrti Kristovej sa roztrhla opona v chráme oddeľujúca Svätostánok od ľudstva. Táto udalosť bola prijatá ako symbol toho, že obeťou smrti Spasiteľovej v tej chvíli prestalo odlúčenie ľudstva od Božstva, teda sa vytvorilo bezprostredné spojenie.

 

Ale tento výklad je nesprávny. Ukrižovaním ľudia odmietli Syna Božieho ako očakávaného Mesiáša, čím sa odlúčenie stalo ešte väčším! Opona sa roztrhla, pretože Svätostánku potom už nebolo treba. Otvorilo sa pohľadom a nečistým prúdom. Symbolicky vyjadrené, Božské po tomto skutku už nevkročilo na Zem, čím sa Svätostánok stal zbytočným. Teda pravý opak doterajších výkladov, v ktorých sa opäť, ako tak často, ukazuje len veľká vypínavosť ľudského ducha.

 

Smrť na kríži tiež nebola nutnou obeťou, ale vraždou, celkom obyčajným zločinom. Každé iné vysvetlenie je iba pokusom, ktorý má slúžiť buď na ospravedlnenie, alebo vznikol z nevedomosti. Kristus vôbec neprišiel na zem s úmyslom dať sa ukrižovať. V tom tiež spasenie nespočíva! Veď Kristus bol ukrižovaný ako nepríjemný hlásateľ Pravdy, ktorý bol svojím učením na ťarchu.

 

Spásu nemohla a ani nemala priniesť jeho smrť na kríži, ale Pravda, ktorú dával ľudstvu vo svojich slovách!

 

Pravda však bola vtedajším predstaviteľom náboženstiev a správcom chrámov nepohodlná, pohoršovali sa nad ňou, lebo silne otriasala ich vplyvom. Práve tak, ako by tomu bolo aj dnes na niektorých miestach. Ľudstvo sa v tom nezmenilo. Vtedajší vedúci predstavitelia opierali sa síce, práve tak ako aj tí dnešní, o staré dobré tradície, ktoré sa ale vinou tých, ktorí ich uskutočňovali a vykladali, stali len strnulou, prázdnou formou, v ktorej už nebolo života. Je to taký istý obraz, aký sa väčšinou javí i dnes.

 

Ale ten, ktorý chcel vniesť do vtedy platného Slova potrebný život, priniesol tým samozrejme prevrat vo vykonávaní a vo výklade, nie však v Slove samom. Oslobodzoval ľud od ponižujúcej strnulosti a prázdnoty a zbavoval ho toho. To ale celkom prirodzene vzbudzovalo veľké pohoršenie u tých, ktorí čoskoro mohli spozorovať, ako energicky tým bolo zasiahnuté do oprát ich falošného vedenia.

 

Preto musel byť hlásateľ Pravdy a osloboditeľ od bremena mylných výkladov podozrievaný a prenasledovaný. Keďže sa ho i napriek všetkej námahe nepodarilo zosmiešniť, snažili sa vyvolať voči nemu nedôveru. „Pozemská minulosť“ ako tesárovho syna poslúžila k tomu, aby ho označili za „neučeného“, a preto pre poučovanie nespôsobilého! Ako „laika“. Práve tak, ako sa to aj dnes stáva každému, kto sa príliš dotkne strnulej dogmy viery, ubíjajúcej už v zárodku všetko slobodné, živé snaženie nahor. Proti jeho samotným výkladom nikto z odporcov z opatrnosti nevystúpil, lebo celkom oprávnene cítili, že by pri čisto vecných námietkach museli podľahnúť. Zostali preto pri zlomyseľnom ohováraní prostredníctvom svojich zapredancov. Až nakoniec sa neštítili ani toho, aby ho vo vhodnom pre nich okamihu verejne a falošne obžalovali a priviedli na kríž, aby spolu s ním zbavili sa i nebezpečenstva, ktoré hrozilo ich moci a vážnosti.

 

Táto násilná smrť, vtedy obvyklá u Rimanov, nebola ako taká vykúpením a ani nepriniesla spásu. Neodňala žiadnu vinu ľudstvu, neoslobodila ho od ničoho, ale zaťažila ľudstvo ešte viac, a to ako vražda v najhrubšom zmysle!

 

Ak sa z toho tu i tam až dodnes vyvíjal kult, vidiaci v tejto vražde nevyhnutne podstatnú časť vykupiteľského diela Syna Božieho, potom je práve tým človek vzďaľovaný od toho najcennejšieho, čo jediné a samotné môže priniesť spásu. Vzďaľuje ho od vlastného poslania Spasiteľa, od toho, čo jeho príchod z Božského na zem učinilo potrebným. Neprišiel však, aby vytrpel smrť na kríži, ale aby hlásal a vniesol Pravdu do zmätku dogmatickej strnulosti a prázdnoty, znižujúcej ľudského ducha! Prišiel, aby objasnil veci medzi Bohom, stvorením a ľuďmi, aké sú v skutočnosti.

 

Tým muselo samozrejme bezmocne odpadnúť všetko to, čo k tomu vymyslel obmedzený ľudský duch a čo zakrývalo skutočnosť. Až potom mohol človek pred sebou jasne vidieť cestu, vedúcu nahor.

 

Samotné vykúpenie spočíva jedine v prinesení tejto Pravdy, a s tým spojeného oslobodenia od bludov.

 

Je to vykúpenie z nejasného nazerania, zo slepej viery. Slovo „slepá“ označuje predsa dostatočne nesprávny postoj.

 

Večera pred jeho smrťou bola hostinou na rozlúčku. Keď Kristus povedal: „Vezmite a jedzte, to je moje telo. Pite z toho všetci, to je moja krv Novej zmluvy, ktorá bude vyliata za mnohých na odpustenie hriechov“, ak tým vyhlásil, že je ochotný podstúpiť dokonca túto smrť na kríži, iba tak majúc príležitosť priniesť zblúdenému ľudstvu Pravdu, ktorá jedine samotná ukazuje cestu k odpusteniu hriechov.

 

Povedal tiež vyslovene: „Na odpustenie za mnohých“, a nie azda „na odpustenie za všetkých!“ Teda len za tých, ktorí si jeho učenie vezmú k srdcu a živo ho použijú k prospechu.

 

Jeho telo, zničené smrťou na kríži, a jeho vyliata krv majú prispieť k tomu, aby sa poznala nutnosť a vážnosť ním prineseného osvietenia. Táto naliehavosť poznania má byť opakovaním večere Pána a večerou len zdôraznená!

 

Že Syn Boží sa sám nezľakol pred takým nepriateľstvom ľudí, pravdepodobnosť ktorého bola spoznaná dopredu už pred jeho príchodom, malo celkom zvlášť upozorniť na zúfalé postavenie ľudského ducha, ktoré bolo možné odvrátiť od zániku len uchopením záchranného lana nezahalenej Pravdy. (*) Prednáška č. 48. „Svetové dianie“

 

Poukázanie Syna Božieho pri poslednej večeri na svoju smrť na kríži je len posledným výslovným zdôraznením naliehavej nutnosti jeho učenia, ktoré prišiel zvestovať!

 

Pri prijímaní večere Pánovej má si každý človek vždy znovu uvedomovať, že sám Syn Boží sa nebál predpokladaného ukrižovania a že dal telo i krv za to, aby umožnil ľudstvu prijatie a pochopenie skutočného diania vo vesmíre, ktoré jasne ukazuje pôsobenie neochvejných zákonov stvorenia, nesúcich Božiu vôľu! Toto trpké a vážne poznanie, vyzdvihujúce pálčivú nutnosť posolstva k záchrane ľudstva, má opäť a opäť vyvolávať v ľuďoch novú silu, nový podnet, aby podľa jasného učenia Kristovho skutočne žili, aby mu nielen správne rozumeli, ale aby podľa neho tiež konali vo všetkom. Tým dosiahnu i odpustenie hriechov a vykúpenie! Nie inak. A tiež nie ihneď. Ale dosiahnu ho cestou, ktorú Kristus ukazuje vo svojom posolstve.

 

Z tohto dôvodu má večera Pánova neustále oživovať tento dej, aby samotná záchranná horlivosť k nasledovaniu neoslabovala poučenia, prinesené za tak veľkej obete; lebo počínajúcou ľahostajnosťou alebo len vonkajšími formami strácajú ľudia toto záchranné lano a klesajú späť do náručia omylov a skazy.

 

Je veľkou chybou, keď sa ľudia domnievajú, že smrťou na kríži je zaručené odpustenie ich hriechov. Táto mienka spôsobuje nesmierne škody, lebo všetci, ktorí v to veria, sú tým zdržovaní od pravej cesty ku spáse, ktorá je len a jedine v tom, žiť podľa Slova Spasiteľa, podľa vysvetlení, ktoré dal ľuďom, ako ten, kto všetko vie a má prehľad o všetkom. A tieto vysvetlenia ukazujú v praktických obrazoch nutné dodržiavanie a zachovávanie Božej vôle, spočívajúcej v zákonoch stvorenia, ako aj dôsledky, ich dodržiavania alebo nedodržiavania.

 

Jeho vykupiteľské dielo spočívalo v prinesení tohoto vysvetlenia, ktoré muselo odhaľovať nedostatky a škody spôsobené náboženskou praxou, pretože obsahovalo Pravdu, ktorá má šíriť Svetlo do stúpajúceho zatemnenia ľudského ducha. Nespočívalo v smrti na kríži, práve tak večera Pánova alebo posvätená hostia nemôže priamo poskytnúť odpustenie hriechov. Taká myšlienka odporuje každému Božiemu zákonu! Tým padá tiež oprávnenie človeka odpúšťať hriechy. Človek má právo a aj moc odpustiť len to, čím mu ublížil iný, a to len vtedy, ak ho k tomu neovplyvnene nabáda jeho srdce.

 

Kto o tom vážne premýšľa, ten pozná pravdu, a tým aj správnu cestu! Ale tí, ktorí sú pohodlní a leniví premýšľať, ktorí neudržujú v trvalom poriadku a so všetkou pozornosťou a námahou lampu Stvoriteľom im zverenú, t.j. schopnosť skúmania a objasňovania, môžu ľahko premeškať hodinu, podobne ako pochabé panny v podobenstve, keď k nim zavíta „Slovo Pravdy“. Pre svoju lenivosť nebudú schopní poznať nositeľa Pravdy alebo ženícha, pretože sa nechali uspať mdlou pohodlnosťou a slepou vierou. Musia potom zostať pozadu, zatiaľ čo bdelí budú vchádzať do ríše radosti.

 



 
 
 


ABDRUSHIN - Varování.
 
Kdybyste věděli, jak dlouho vás může žal tisknouti za činy, kterých jste se dopustili necitelností nebo dokonce soudící domýšlivostí, byli byste snad opatrnější. Kéž byste mohli vidět, jak hořce toho litují ti, kteří odsoudili osobu Světlu milou a stojící ve službě PÁNU bez toho, aniž by poznali její nitro. Kdybyste byli v planoucí pohotovosti a plni nezištné lásky, mohli byste poznat nouzi těch litujících, kteří nevidí žádnou možnost, jak napravit, co zavinili. Kteří naopak musí vidět, jak jejich nesprávné stanovisko přináší stále ještě chladné ovoce odsuzování a necitelnosti. Nikdy více byste se neměli odvážit soudit bez vědění! A všechno vědět nebudete nikdy! Pokaždé, když soudíte druhého, soudíte sami sebe. Udeří to na vás zpět, neboť jste nebyli ustanoveni soudci svých bližních.

Chraňte se! Co vás očekává, musí být hrozné. Jestliže napadnete služebníka PÁNA, tak napadáte JEHO! Ujasnili jste si to? A kdo stojí ve službě PÁNA, kdo je opravdu poslušen jen Jeho vůle, toho vy nemůžete poznat. Jsou to často právě ti niterní, tiší, nestojící v popředí, ale v nejvyšší míře vnitřně oddáni PÁNU. Oni jsou připraveni ke každé oběti, učí se pokoře, což je učiní schopnými, aby splnili svou službu. Musí odstoupit stranou ti, kteří své místo splňují ještě jen zdánlivě, ale vůli PÁNA již vůbec neplní.  ON bude nejschopnější povznášet a používat jejich darů, nedbaje jejich dosavadního postavení mezi vámi. Zdržte se každého úsudku! Nepřísluší vám to. A kde vy jste právě odsoudili, snažte se to ještě nyní napravit, zde na zemi! Je to mnohem lehčí zde, než na onom světě. Můžete si mnohé ušetřit! Jednejte podle toho!

 
 
 
 
 
 
 
 
 
Slavnost Zářící Hvězdy
 
 

 
29. prosince 1931
 
Svatá touha vzplanula ve vesmíru! Dostává podobu zářících červánků! Radujte se, duchové, kterým dobrotivost Boha dovolila dospět k velké očistě! Budujte království Boží, které má nyní obsáhnout celé stvoření. Jásejte, neboť ten den nadešel! Den, v němž svaté Světlo vzplane pro všechny, kteří nyní obstojí v čistotě před trůnem soudu.
 
Pro všechny ostatní je to záhuba ve tmě a ve spárech všeho zla, které se musí nyní samo roztrhat na kusy podle nezměnitelné vůle Boha, který jest Pánem nebe a světů.
 
Radujte se vy, kteří již nemusíte prodlévat v temnotě, nýbrž smíte spatřit Světlo. Přišla k vám spása, aby vás zachránila! Děkovná modlitba stoupá ke cti Boží! Neboť On to jest, kdo vás svou silou osvobozuje, kdo vám dovoluje probudit se k novému životu, který znamená pro vás radost, štěstí.
 
S tímto probuzením rozkvétají současně dary, které jsem mohl dát povolaným. Avšak rozkvétají pouze u těch, kteří se ochotně podvolili duchovní přípravě, neboť jen když se povolaný duševně upne na svůj vysoký cíl, jen to může v této době způsobit, že semeno zakoření, což je nutné k hrubohmotnému působení. Kdo byl povrchní, kdo se příliš ztratil v duševně pohodlném vyčkávání a vždy chtěl vidět jen z vnějška přicházející dění jako okamžik začátku, který je pro něho vhodný, ten nedával příležitost k zakořenění a semeno muselo v této nečinnosti v něm zlenivět.
 
Tak se to projevuje nyní všechno viditelně v tomto hrubohmotném světě. Tím se naplňuje na vás, co jste v sobě skutečně nesli. Tak se nyní samočinně odděluje pravé od nepravého! Líní rychle odpadnou, zatímco druzí, uvědomujíce si své dary, chvátají vpřed v radostiplné síle, neboť nyní pozemsky nastupuje den svatého Světla!
 
Zničeno bude dosavadní špatné dílo, které si pozemský člověk vytvořil a namáhavě vybudoval rozumem. A jeho trosky pohřbí pod sebou stavitele v rychlém vyrovnání zpětného Bohem chtěného působení!
 
Slovo, které vám dávám, je živoucí! Spěje rychle odtud do všech světů; jakmile je vyslovím, získává formu, láme každý odpor, přetváří a nově probouzí, buduje říši Boha v celém stvoření!
 
Jedno splňování svaté vůle Boží stíhá druhé. Svatá síla Světla obepíná celé stvoření. Čerpejte z toho sílu vy, kteří chcete jít se mnou. Kruh se uzavřel! Bude použito takových činů, které na cestě zdolají a odstraní poslední hrubohmotné odbočky, kterých zneužívala vláda temna, a vymýtí všechno, co neusiluje ke Světlu.
 
Budete to smět ještě jednou poznat, až se později ohlédnete zpět, až budete chtít – vzdáleni od této země – vstoupit do ráje. Pak budete zděšeni před velikostí Boha ještě jednou prožívat vědomě vše, čeho se vám dostávalo v těchto dnech soudu a co smíte již dnes držet v rukách díky milosti Boží, aniž si to uvědomujete.
 
Staňte se svobodnými, neboť Bohu je milá jen služba lidí, kteří jsou vnitřně svobodni! Z vlastního přesvědčení přinášejte v budoucnosti své chvalozpěvy, projevujte svým způsobem žití dík za všechnu milost! V každém okamžiku vám byla dávána příležitost dokázat, jak pevně je ve vás zakořeněno uctívání Boha.
 
Být svobodným však zavazuje. Ve věrném plnění povinností spočívá hrdost svobodného člověka, jeho vysoká cena, svoboda sama. Tím uctíváte Boha, který vám dal všechno. Buďte si proto vždy vědomi velkého díla, které leží před vámi: Výstavba království Božího zde na zemi! Zralost vašeho ducha musí již nyní působit ve hmotnosti! Dnes dostáváte k tomu sílu! Neboť já vám otevírám svým Slovem cestu ke světlé říši Boží! Následujte přikázání, které spočívá ve slovech, tím splníte také vůli Boha, jeho zákon.
 
Nemyslete si, že jste něco získali, když přicházíte k této slavnosti a účastníte se dějů, aniž se při tom zachvívá vaše duše. Odejdete prázdní, jestliže vás vaše touha nenutí plnit nejvyšší vůli Boží. Očekáváte-li však pokorně ve vroucí prosbě svého ducha milost Boha, pak vezmete s sebou na cestu z oné síly, kterou Bůh vnořil do mne pro blaho světa.
 
Vedu vás do jeho světlých říší svým Slovem, jakmile je chcete následovat a jsouce přesvědčeni o jeho Pravdě podle něho žijete! V tomto přesvědčení sílí zachvívání vašich duchů, které vás mocně nese vzhůru, jsouc přitahováno Světlem.
 
Otevřete své duše! Dovolte dnes paprskům vniknout do vás, abyste budovali všechno, co se ještě správně zachvívá v Božských zákonech tohoto stvoření! Využijte tohoto dne, především této slavnosti k tomu, aby všechno, k čemu potřebujete síly, bylo ke spáse vaší i lidstva.
 
Vznešeně a mocně se již zachvívá Světlo nad vámi a kolem vás. Čerpejte z něho, jak mohou čerpat jen žíznivé duše, nenechte ani okamžik nevyužitý, neboť všichni, kteří jsou uzavřeni ať už z lenosti nebo jen pozemskými myšlenkami, musí odejít prázdní, nehledě na bohatství, které je obklopuje.
 
Záleží jedině na vás, kdy budete moci slavit opravdové vzkříšení. Záleží však také na vás, jestliže se budete muset zřítit, abyste už nikdy nemohli vstát a museli v tisíceronásobných mukách mnohaletého rozkladu ztratit namáhavě získanou duchovní osobnost. Seberte své síly, zaměřte celé své chtění na jediný cíl, vzhůru ke Světlu, neboť nyní začíná pro lidstvo poslední vážný boj. Se železnou silou bude rozbita každá lidská domýšlivost, aby mohla vyniknout pokora, která jediná vede k milosti Boží.
 
A bez této milosti nemůžete obstát. Ani jeden mezi vámi není tak spravedlivý, aby milost nepotřeboval. Proste proto v modlitbě a připravte se ke vzkříšení svého ducha, abyste mohli působit a přinášet požehnání v hodině zmatku.
 
Svátek Zářící Hvězdy bude v budoucnu radostně vítán, poněvadž bude díkem za hodinu osvobození od tlaku zla, na něž bude vzpomínáno v pokorném pohledu k Bohu, neboť osvobození bude způsobeno silou všemocného Boha, který vám tak viditelně pomůže.
 
Síla Zářící Hvězdy bude působit neomylně. Nebude přitom platit, že si člověk o sobě myslí, že stojí správně ve vůli Boha a plní věrně zákony ve stvoření, jakmile to skutečně stejným způsobem nebude viděno ze Světla. V této věci víra člověka sama o sobě mu nedává žádnou záruku, že je také správné to, co vymyslel jako neporušitelné nebo co přijal jako nesporné učení.
 
Paprsek Hvězdy se neptá po dobré víře lidí jako takové, ani po naukách, které přijali, nýbrž působí neposunutelně v zákonu Pána! A co před ním nemůže plně obstát v jeho Světle, to vyhladí, pohltí a spálí všemocnou silou, kterou do něho vložil Bůh. V tom konečně nyní veškeré lidstvo pozná, kde je Pravda, neboť všechno ostatní se zhroutí samo v sobě.
 
Radujte se proto vy, kteří jste do sebe přijali mé Poselství, neboť vám zaslíbilo vítězství a přinese mír.
 
Připravte se nyní, lidé, abyste pomáhali, abyste na nové zemi budovali také nové království! Království Boží tisíce let, v němž zlo a temno nenaleznou již žádný prostor!
 
Následujte mne jak v myšlení tak ve slovech a v činu! Až ke svatému vítězství Světla také na zemi.
 
Váš život, vaše jednání budiž Bohu ke cti, budiž díkem naplněný chvalozpěv, který bude jásavě stoupat ke stupňům trůnu.
 
 
 
 
 
Verím, že sa každý dovtipý, že prečo práve v tento deň - 13.1.2010, uverejňujem túto prednášku.
 
27.července 1930.
Probuďte se! Hodina soudu je zde! Již to začalo! Hrůza se rozkládá nad velkou rozlohou země, kam dopadla první rána mečem. Tam, kde před několika dny byl ještě kvetoucí a radostný život, jsou nyní jen kouřící trosky, nářek a pláč nebo tísnivé mlčení! A ke všemu stačilo jen několik vteřin!
 
Jediný pohyb země! A vesnice i části měst zmizely. Tisíce mrtvých, tisíce těžce raněných leží na smrtelném loži! Vy jste věděli, čekali, kde to začne. Vy jste trpěli, když lidé se vám posmívali a se domnívali, takové že to nebude a když s urážejícím úsměvem se stále dotazovali, kdy že to bude? Cítí-li však nyní někdo z vás pýchu nebo uspokojení, ten není stoupencem Poselství svatého Grálu! Ten nechť odejde a podívá se na ta místa zkázy, pohlédne jen jednomu z postižených do jeho obličeje plného zoufalství a bolesti a jistě ho ihned přejde ten triumfující pocit; musí ustoupiti před nejhlubším bolem, před tou hrůzou a děsivostí, ale také strachem při pomyšlení, že stejná síla a moc, která tam vyvolala tu šílenou hrůzu, brzy i nad ním může působit!
 
Každý z vás bude třesoucí se klečet na kolenou a prosit Stvořitele o slitování, nevěda, zda i jeho hodina se již neblíží, a cítě při tom, že darovanou jemu dobu k přípravě nevyužil tak opravdově, jak by byl měl a mohl! Najednou si jasně uvědomí, co všechno svou liknavostí a pohodlností promeškal, především ale při vědomém očekávání tohoto soudu, což mu nyní nahání strach a bázeň.
 
Tak často jste přitom zapomínali na přítomnost, ve které každá minuta pro vás je drahocenná! Jen na budoucnost myslíte! Já jsem vás učil využitkovat přítomnost!
 
Ve svých nevědomých touhách mysleli jste stále na lidi v nížinách a ne na sebe a své bližní! Tak jako vždy stavěl se každý mimo toto dění, tak jak byl zvyklý při všech radách i napomínáních. Nikdy tato vážná napomenutí nevztahoval na sebe.
 
Napadne vás již někdy, že ve zcela blízké době ona soudící moc ve své hrůze dopadne i na vaše hlavy a zasáhne vás právě na těch nejslabších místech, které v sobě chováte?
 
Kdo ale při neštěstí svých bližních pociťuje zadostiučinění pro zlost, kterou před tím skrze jejich posměch měl, ten tím na sebe okamžitě přitahuje zpětné působení. Ten každý budiž před tím varován!
 
Je to Boží soud, jež nyní přes celou zemi a skrze všechny hmotnosti bouří! A dotkne se to celého lidstva! Ani jediný nebude ušetřen!
 
Stoupenec svatého Grálu má s nejhlubší vážností státi před tímto děním, ne ale s vnitřním triumfem! I on musí při tom procítit svou očistu, kterou tak nutně potřebuje, právě tak, jako i ostatní, které toto velké dění již postihlo.
 
Nevěřte, že všichni, kteří pod troskami zahynuli, byli špatní. Leckterý byl právě tak dobrý jako ti, kteří smějí žíti zde nahoře! Nemohou předem býti všichni vybráni, neboť často neposlechli varování z duchovna anebo je brali jen povrchně.
 
Bděte a modlete se! Abyste vy v soudu mohli obstáti! Každý stojí sám za sebe! Jen podle jeho vlastní podstaty může mu být pomoženo, ne jinak. Není-li tato připravena ku Světlu, zasáhne i jeho zkáza a bědy! I kdyby žil zde na Hoře, která stojí v ochraně Boží! On sám na tom podíl nemá; neboť jemu se soud nevyhne! Soud pracuje spravedlivě a neúprosně!
 
Zkoumejte se přísně! Leccos je třeba pozměniti! Nechť je vám tato první rána mečem vážnou výstrahou! Nyní bude následovat rána za ranou! Není nic, co by vás mohlo ochránit, mimo vaší pravé věrnosti ke Světlu! Čistota vašich myšlenek budiž vám k tomu cestou!